autor Pavel Chlouba, www.fotoflora.cz , pavelchlouba@gmail.com
Chci se
vás zeptat, jestli náhodou nevíte, kolik odrůd rajčat asi může existovat? Ne,
dnes to není klasická hádanka, ve které se dá něco vyhrát. Sám totiž neznám
přesnou odpověď, tak ji nemůžu chtít ani po vás. Ale i tak jednu zajímavou
informaci pro vás mám. Znám totiž jednoho farmáře, který má momentálně ve
sbírce přibližně 3200 odrůd této zeleniny. Kouzlu rajčat propadl stejně jako
někteří podlehli kouzlu sbírání známek, autogramů nebo motýlů. Tento sympatický
chlapík bydlí v Rakousku a rajčata tvoří pevnou součást jeho života.
Jmenuje se Erich Stekovics a bydlí kousek od Neziderského jezera, v jedné
z nejúrodnějších oblastí Rakouska.
Obdivuhodný
člověk je tenhle chlapík, to vám můžu říct. Na první pohled typický farmář, co
má ruce tak krásně čisté od doteků s půdou. Původně snad měl být knězem,
ale studií nechal a nechal se vést jiným hlasem, který ho táhl k polím, na
kterých před ním hospodařil jeho táta. Ten pěstoval mimo jiné i ta rajčata, ale
pan Stekovics s nadsázkou vzpomínal, že je rozděloval do dvou základních
soret - na malá a velká.
Farma
pana Stekovicse patří k těm, o kterých se může tvrdit, že hospodaří
ekologicky - bez umělých hnojiv a pesticidů, ale s velkým pocitem
odpovědnosti a využívání různých poznatků vedoucích k tomu, aby takové
pěstování bylo vůbec technicky možné. A kdo si to jednou s rajčaty zkusil,
dobře ví jak je to složité. Kromě rajčat pan Stekovics pěstuje zejména chili papričky
a bazalku, kterých sbírka je rovněž velmi
úctyhodná. Ale také třeba pěstuje drobné druhy ovoce, česnek, okurky i běžné druhy polních plodin.
úctyhodná. Ale také třeba pěstuje drobné druhy ovoce, česnek, okurky i běžné druhy polních plodin.
Ale
rajčata, to je něco co jej opravdu proslavilo. Šlo to celé dokonce tak daleko,
že jeho vášeň začla být jaksi nakažlivá. Touha vidět a porovnat tyto odrůdy
způsobila, že stále více a více lidí chce tuto farmu navštívit a ochutnat něco
z tak proměnlivých chutí této rajské zeleniny. A když pan Stekovics začal
registrovat opravdový zájem, nebyl nijak proti. Své farmářské podnikání tomu
přizpůsobil a zájemcům o rajčata a pěstování zeleniny vůbec, připravil
možnost účastnit se na (zpoplatněné) exkurzi. Ta probíhá v době zrání rajčat,
přibližně od poloviny července do konce září. Kdo chce přijet, musí se předem
objednat. Když k panu Stekovicsovi dorazíte, čekají vás 4 hodiny na jeho
polích, plné zajímavých informací i překvapivých faktů. A také ochutnávání
rajčat a porovnávání jejich chutí.
Když
budete čekat na jeho malém firemním dvorku na začátek exkurze, určitě se
rozhlédnete kolem na tu jednoduchou, ale také trochu romantickou vesnickou
krásu. Na konci léta se pod střechou suší působivé copánky česneků, také
samozřejmě pěstované ekologicky, nebo po novém pod značkou "bio". Kdo
chce jenom koukat může, ale i česnek je na prodej.
Mezi
dvorkem a malou firemní prodejnou je toto milé, barevné okno. Že by mělo trochu
symbolické poselství? Nevím, je to možné. Jestli to tak je, tak jedna modrá
patří místní obloze, ta druhá barvě Neziderského jezera a zbytek patří barvám
rajčat. Škoda, že okýnko nemůže mít více tabulek - to bylo barev. Snad kromě té
modré, úplně bílé a úplně černé, rajčata pana Stekovicse můžou nabídnout
všechny možné odstíny.
A až se
exkurze nachýlí ke svému konci, skončíte s panem Stekovicsem v jeho
obchůdku. Tam vám dá ochutnat ze svých
výrobků, které si ovšem také můžete koupit. A odvést si trochu dobrot z jižního slunce domů, do své kuchyně. Mimochodem, až na minimální množství úrody, které putuje do speciálních gastronomických podniků, všechnu svoji produkci pan Stekovics zpracuje do svých produktů. Většinu jsem stihl ochutnat a některým jsem také neodolal. Jejich výjimečnou chuť si budu ještě dlouho pamatovat. A
abych nezapomněl, k panu Stekovicsovi se jezdí ještě v jednu jinou dobu. Je to začátkem jara, kdy prodává sazenice rajčat těch nejoblíbenějších z oblíbených.
výrobků, které si ovšem také můžete koupit. A odvést si trochu dobrot z jižního slunce domů, do své kuchyně. Mimochodem, až na minimální množství úrody, které putuje do speciálních gastronomických podniků, všechnu svoji produkci pan Stekovics zpracuje do svých produktů. Většinu jsem stihl ochutnat a některým jsem také neodolal. Jejich výjimečnou chuť si budu ještě dlouho pamatovat. A
abych nezapomněl, k panu Stekovicsovi se jezdí ještě v jednu jinou dobu. Je to začátkem jara, kdy prodává sazenice rajčat těch nejoblíbenějších z oblíbených.
Děkuji
za vaši trpělivost, která vás kolem rajčat dovedla až sem a nakonec jenom
dodávám, že na vaše návštěvy a komentáře se opět velmi těším. Váš Zahradník na
cestách.
Pamatuji si z minulého článku o tomto zahradníkovi jeho radu (nezalívat) a zkoušela jsem to loni doma. Je fakt, že rajčata vydrží hodně bez vody. Udělají si hluboké kořeny a nechytají tolik plíseň. Nebo to byla jen náhoda?
OdpovědětVymazatBrabi, nemyslím, že by to byla náhoda. Já to zkoušel také a opravdu to fungovalo. Statisticky to asi průkazné není, ale rajčata, která jsme měli mimo skleník ve volné půdě jsem zalil pouze jednou po výsadbě a potom už vůbec. Rostliny nám vydržely do října, i když ke konci tu plíseň stejně chytly, ale to je na naše poměry i tak dost výjimečné.
OdpovědětVymazatA ještě jedna zajímavost - letos jsme měli rajčata vysazené na provizorním místě na svahu. Možná, že i rychlý odtok nadbytečné vody jim pomohl zůstat dlouho v dobrém stavu.