Vážení hosté těchto stránek,
připravuji pro vás zcela novou rubriku, přičemž ani s jistotou nevím, jak se jí bude dařit a jak rychle se bude dařit naplňovat ji. Záleží to na tolika okolnostech ! Tuto rubriku nazývám "Květinový rozhovor s osobností". Jejím cílem bude ptát se známějších lidí na téma, které tak souvisí s těmito stránkami. Budu se snažit se jich ptát na to, jaký mají vztah k rostlinám, ke květinám, k zahradě nebo přírodě, možná také objevíme další souvislosti mezi světem rostlin a cestovatelskou vášní .
Když jsem přemýšlel o tom, koho prvního pozvat k rozhovoru na tyto stránky, z celé skupiny jmen mi vystoupilo jedno jediné, které se právě pro úvodní rozhovor hodí opravdu nejvíc. Za prvé nemusím cítit před tímto člověkem žádnou trému, i když si ho hluboce a nesmírně vážím. Za druhé je to můj vzor, a to jako autor, jako cestovatel a nakonec i jako zahradník. Pokud se nepletu, skoro mám chuť říct, že on je vlastně opravdu prvním ZAHRADNÍKEM NA CESTÁCH. A já jenom po něm probírám onen pomyslný štafetový kolík, abychom mohl pokračovat v díle, které on tak bravurně začal. A začal ho tak dobře, že mnoho jeho myšlenek si zaslouží, aby se opět dostaly ke svým čtenářům.
Dovolte mi prosím, abych srdečně přivítal pana Karla Čapka.
Zahradník: Pane Čapku, děkuji Vám, že jste mi umožnil udělat s Vámi tento rozhovor. Na začátek se sluší malé vysvětlení. Tento rozhovor bude publikován na internetových stránkách, které se věnují zahradničení a cestování. Teď si vlastně uvědomuji, že asi nevíte přesně, cože vlastně je ten internet. Ale to není až tak důležité, protože nechci s Vámi mluvit o moderní době, ale o Vašich cestách a také o zážitcích, které alespoň trochu souvisí se zahradničením v těchto cizích zemích. Jestli pane Čapku nebudete proti, budeme v našem povídání cestovat z jihu na sever a sledovat, jak se mění pohled na rostliny, zahrady a život v tomto sledu.
Jestli se nepletu, tak jste na španělských cestách navštívil také typické španělské zahrady. Mohl by jste prosím naším čtenářům říct, jak na Vás zapůsobily?
K. Čapek: "Španělská zahrada je současně stříhaná zahradní architektura, prostoupená fajáncovými fontánkami, terasami, rondely a schůdky, posetá květináči, porostlá palmovými džunglemi a liánami, to všechno se vejde na hotovou dlaň půdy protkanou vodomety a stružkami, jakživ jsem neviděl zahrady tak úžasně soustředěné a umocněné jako ve Španělích. Anglický park je zušlechtěná krajina, španělská zahrada je umělý ráj. Francouzský park je monumentální stavba, španělská zahrada je intimní sen."
Zahradník: Když opustíme teritorium španělské zahrady a podíváme se na Španělsko jako krajinu, zanechala tato velká země ve Vás nějaký dojem?
K. Čapek: "Jedno z hlubších tajemství Španělska je jeho provincionalism, zvláštní ctnost, jež v ostatní Evropě poněkud vymírá, provincionalism, jenž je úhrnný produkt přírody, dějin a lidí. Španělsko ještě nepřestalo být přírodou a dosud se nevzpamatovalo ze svých dějin, proto si dovedlo tolik uchovat. A my ostatní, my se můžeme trochu divit, jaká krásná věc je být národem."
Zahradník: Další zemí, kterou jste navštívil, bylo Holandsko. To mezi zahradníky platí za zemi téměř posvátnou, tak se chci zeptat na Vaše pocity. Ale než se dostaneme k tomu zahradnickému, jak prosím Vy vidíte typické nizozemské město?
K. Čapek: " Totiž to je tak, tam, kde u nás bývá uprostřed mezi domy ulice, je v Holandsku uprostřed mezi domy jednoduše voda, tomu se říká gracht, a když ta voda teče od města k městu, je to kanaal. A na břehu té tiché vody není žádné zábradlí, nýbrž tiché a veliké stromy a tichá průčelí domů s jasnými okny, a to se tiše zrcadlí v té vodě."
"Ty grachty jsou totiž velmi staré a následkem toho jaksi neskutečné. Jakoby ta města ani nestála na zemi, nýbrž na svém vlastním zrcadlení, jakoby se ty solidní ulice nořily z bezedné tůně snů, jako by ty domy měly být zároveň domem i obrazem domu."
Zahradník: Jistě jste si nevšímal jenom holandské města, ale také krajinu. Nizozemskou krajinu. Jaká je?
K. Čapek: "Tož to jsem viděl na vlastní oči, jak se dělá Holandsko. Je to jako s jejich městy , vezme se kus moře, ohradí se a vypumpuje se, i zůstane dno, na něž pořádný kus Evropy dodává řekami své nejlepší bahno a moře jemný písek, Holanďan to vysuší a vyseje na to trávu, krávy ji spasou, Holanďan je podojí a udělá z toho sýr, který v Goudě nebo Alkmaaru prodá do Anglie, což je, mimochodem názorný přiklad koloběhu hmoty.
Takové bývalé dno se jmenuje polder a pozná se podle toho, že vypadá nadmíru spořádaně, žírně a líbezně, a že ničím nepřipomíná takovou pathetickou věc, jako je zápas člověka s vodou. Ty slavné poldery jsou totiž neobyčejně přímočaré, když se Holanďan dal do toho, aby si sám stvořil zem, udělal ji pěkně po lidsku, tj. podle lineálu, jako když se řežou prkna. Křivolaké jsou dějiny člověka, ale přímočaré je dílo jeho."
Zahradník : Myslím, že Vaše zahradnická duše si v Holandsku přišla na své. Jistě jste viděl krásnou zeleň, dlouhé aleje starých stromů...
K. Čapek : "...a nejpěknější zahrádky světa, zahrádky domečků nizozemských, miniaturní, nesmírně svěží hojnou prškou nebeskou, překypující listem stříbrným, zlatým a nachovým zasypané milosti květů, maličké terásky s polštáři šanty a tařičky, bazénky jako dlaň s rudými lekníny..."
"…kdybych já měl takovou hebkou rašelinnou prsť, kdyby mně napršelo tolik požehnané vláhy, kdybych já měl takovou měkkou zimu a ty kultury a ty peníze a vůbec, tak by mně to holenku, taky bujelo o sto šest, nemyslíš? Ano zahradníku, bujelo, ale ono je ještě něco na těch květinkách holandských. Člověče, pět set let zahradničení, to už je vidět i na těch kytkách, heleď, jakou mají zvláštní důstojnost a jakpak se tomu říká, zkrátka takovou tu distingovanost, ono se pár set let nedá v ničem přeskočit…."
Zahradník: Ano pane Čapku, velmi s Vámi souhlasím. Podmínky pro pěstování je jistě jedna věc a není nevýznamná. Ale tradice a zkušenost jistě vznikají za dlouhé roky. A také vztah k rostlinám asi nevznikne ze dne na den. Možná se můžeme spolu podívat také do Anglie, to je snad také země, kterou by zahradník měl trochu poznat. Jaký máte prosím dojem z Anglie Vy?
K. Čapek: "Velký dojem, se kterým se potká poutník v Anglii je anglický trávník, neboť nejenom je zelený a hustý jako žádný jiný trávník na světě, ale smí se po něm chodit. Domnívám se, že Anglie se stala zemí svobody proto, že tam bylo dovoleno šlapat po trávníku. Snad proto také měla Anglie v dějinách tak málo revolucí, že Britové mohli svůj instinkt svobody stále ukájet pouhým kráčením po lukách. Nepovažuji za vyloučeno ani to, že Británie počala ovládat vlny tím, že v nich viděla cosi jako velký trávník, po kterém je dovoleno se ubírat, kamkoliv se komu zachce. Ať je tomu jakkoliv, pro kontinentálního člověka jsou anglické trávníky velkou zkušeností."
Zahradník: Pane Čapku, na závěr se chci zeptat ještě na jednu věc. Víte, u nás je teď ve vztahu ke stromům taková zvláštní doba. Moderní člověk žije v iluzi, že za peníze pořídí všechno. A ke stromům se někdy přestáváme chovat s úctou. Někdy stačí jenom prohlásit, že z nich padá listí a už se najde nějaký šikulka, který strom rychle pokácí. Jak se daří stromům v Anglii?
K. Čapek: " Všude jsou staré stromy, ale v Anglii jsou téměř jenom staré stromy. Jeden botanik mně vysvětloval, že jejich zvláštní košatost má cosi co dělat s anglickým klimatem, ale já myslím, že má víc co dělat s anglickou zálibou ve starých a ctihodných věcech, jako je tradice, jako je sněmovna lordů, jako jsou oxfordské koleje a tak dále. Myslím, že takový strom v Anglii roste od začátku proto, aby se jednou stal prastarým a košatým stromem, důstojným jako katedrála, zdá se mi, že Anglie je země, kde i lidé objevili tajemství, jak stárnout krásně a důstojně."
Zahradník: Pane Čapku, děkuji Vám s úctou za Vaše postřehy. I když se naše opravdové životy ani teoreticky nemohli potkat, Vaše myšlenky jsou krásné i aktuální i v dnešní době. Děkuji Vám.
(Zpracováno za pomoci autorských textů pana Čapka v dílech: Výlet do Španěl, Anglické listy, Obrázky z Holandska).
Děkuji vám za vaši trpělivost a opět se těším na vaše návštěvy. Váš Zahradník na cestách - www.fotoflora.cz
Milji Zahradníkuv rok.
OdpovědětVymazat