neděle 29. ledna 2017

Proč se na Reunionu pěstují muškáty?

Protože krásně voní - dalo by se konstatovat poněkud lakonicky. Je to ovšem pravda pravdoucí - intenzivní vůně muškátů pěstovaných na Reunionu je slavná, ba nejslavnější vůbec. Ale aby nedošlo k nějakým omylům, chce to malé vysvětlení na začátek.
Když se řekne muškát, obvykle se nám vybaví barevné truhlíky se závěsy květin, které zdobí naše terasy, nebo okna, či balkóny alpských domů. Správně bychom měli těmto rostlinám říkat pelargónie, ale slovo muškát je už tak zažité, že to snad nemusíme ani měnit. Ale přece jenom pro pořádek i slovo pelargonie, či latinsky Pelargonium úplně nevyškrtneme ze slovníku. Tento velmi bohatý rod rostlin pochází převážně z Jižní Afriky, jako balkonová rostlina se pěstuje pouze několik druhů zastoupených velkým množstvím odrůd. Ale pěstují se i jiné muškáty, ne však tolik pro krásu, ale pro užitek. A to je případ muškátové farmy na Reunionu.
  Tak  sem na chvilku nakoukneme...

Reunion je malinký ostrov v Indickém oceánu - asi 700 km východně od Madagaskaru. Je sopečného původu, což je určitá předzvěst ideálního místa pro pěstování těchto rostlin. Díky přirozeným podmínkám se dají na ostrově najít lokality, které jsou pro pěstování zcela ideální. Tradice pěstování muškátů tu už má také nějaký rok. Pěstuje se jich tu několik druhů, ale ten nejdůležitější ze všech (na prvním obrázku), to je kříženec označovaný jako Pelargonium x asperum. Je to dítě rodičů Pelargonium graveolens a  Pelargonium radens. Tento skvostně aromatický muškát se pěstuje pro (zejména)  získávání esenciálních olejů. Tyto silice se používají ve voňavkářském průmyslu a patří k nejcennějším náhradám veledrahého oleje růžového. Biochemie pelargoniových olejů je ale velmi složitá, nacházejí se v nich totiž další desítky molekul, které známe z jiných rostlin. Některé  odrůdy muškátů voní ještě jinak a připomínají vůně jiných, často dobře známých rostlin.  Mimo jiné, esenciální oleje získané z muškátů - tedy pardon - z pelargonií, mají i jiné, než voňavkářské využití.
Využívají se ve farmaceutickém průmyslu i v lidovém léčitelství.
Pelargoniové oleje působí proti různým kožním problémům, ekzémům i proti akné, používají se na podporu prokrvení, tím jsou vhodné i jako první pomoc při léčbě omrzlin. Léčí svalovou bolest i bolesti kloubů, pomáhají při některých menstruačních problémech, působí proti střevním parazitům. V aromaterapii potírají úzkost a depresivní stavy, vylepšují náladu. Proto se muškáty pěstují ve velkém. Ty z Reunionu dávají nejkvalitnější, a také nejdražší surovinu v rámci celosvětové produkce. Je to dané několika faktory. Velkou roli hrají přírodní podmínky - druh půdy, její propustnost, srážky přicházející ve správnou dobu a správném množství, poměr slunce a mraků. Druhou složkou kvality je přístup pěstitelů a odmítnutí sice levnějších, ale jinak nesprávných postupů. Například intenzivní hnojení by znamenalo rychlejší růst natí, ale nepříznivě působí na koncentraci i složení esenciálních olejů.Na kvalitě pelargoniových olejů se podepisuje také tradiční, na první pohled možná trochu primitivní způsob destilace.
Pro získání nejkvalitnějšího oleje se používají celé natě muškátů. Hned jak se natrhají, tak se napěchují do velkého kotle (to je ta nádoba vpravo s čepičkou). V dolní části kotle je hustý rošt, pod ním je voda, na roštu zůstávají natě muškátů. Musí být v kotli opravdu napěchované, aby pára vystupovala do horní části kotle velmi pomalu. Tím dochází k úplnému uvolnění esenciálních olejů, které se vmíchají do vodní páry a přes čepičku kotle odcházejí do druhé nádoby, kde se nachází dlouhá, do šneku zatočená trubka. V té dochází ke kondenzaci vodní páry na tekutinu. Ta je samozřejmě dvou složková - je to voda a čistá směs esenciálních olejů. Olej je oproti vodě lehčí, takže se sám od ní oddělí tím, že plave po hladině. K získání jednoho litru esenciálních olejů je zapotřebí asi 350 kg čerstvých muškátových natí.
Políčka muškátů nepřipomínají farmu v pravém smyslu slova. Nejsou to úhledné řádky na velkých polích, jako jsme zvyklí třeba pozorovat na levandulových polích ve Francii.
Celý výrobní proces je postavený na ruční práci. Navíc celá výroba probíhá v režimu "bio", tedy bez použití chemických prostředků.

Do tajemství pěstování i následného zpracování muškátů mě zasvětila jedna z místních farmářek, paní Isabelle. Za tuto reunionskou návštěvu jsem velmi vděčný. Paní Isabell tímto ještě posílám jedno "MERCI" - tedy děkuji. Doufám, že s útratou v jejím obchodě za nejkvalitnější pelargoniový olej má moje poděkování dostatečnou hodnotu.
V případě, že byste se rádi dozvěděli i něco navíc, upozorňuji na možnost poslechnout si z archivu Českého rozhlasu jeden z dílů mého pořadu Zelené světy. Je věnovaný rostlinným vůním a tudíž i reunionským muškátům - klikněte zde .

5 komentářů:

  1. Ahoj Pavel, tak to ja som také šťastie nemala, aby som o tomto kúsku zeme písala z vlastných cestovateľských skúseností :-( Aká to náhoda, že som pred pár dňami mala na blogu tento článok - https://fotografiedb.wordpress.com/2017/01/28/reunion/
    Som rada, že som sa o ostrove dozvedela zase o niečo viac.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, moc děkuji za milý komentář!

    OdpovědětVymazat
  3. zdravím... je vidět, že pán je vskutku odborník na slovo vzatý - myslím, že tu budu pravidelným návštěvníkem

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lukáši, moc děkuji. Učím se a vzdělávám celý život. Ale budete tu vítaným hostem. Díky.

      Vymazat
  4. dobry den přeju, tak jsem se doklikala až sem, a jsem tomu ráda.. a dovolím si rovnou otázku na vás jako zahradníka, odborníka -- jak je na tom náš kakost smrdutý jako příbuzný pelargoniím? kde se potkávají a kde se rozcházejí s místním pelargonium graveolens?
    /ps.. přidávám ho do toho balzámu "mazaný zahradník", který jsem vám letos posílala :-))

    OdpovědětVymazat